*) Penitenciární
psychologie – je součástí forenzní
psychologie. Zabývá se psychologickou problematikou věznění člověka, jeho
adaptací, prožíváním, psychologickými aspekty zacházení s vězněm včetně
aplikace psychologických metod, penitenciární diagnostikou (zařazování
odsouzených do skupin), vhodností pracovního zařazení vězně, expertizou pro
posouzení možného podmíněného propuštění, interakcí vězeň – personál,
psychologickým výběrem personálu apod. Nedílnou součástí snah penitenciární
psychologie je i harm reduction – minimalizace negativních dopadů věznění na
psychiku člověka. Obecně lze říci, že zkoumá psychologické problémy procesu
penitenciárního zacházení. (Zdroj: http://www.kdojsem.estranky.cz/clanky/penologie-2011-2012.html)
„Právě tam, kde nemůžeme svou situaci změnit, právě tam se po nás žádá,
abychom změnili sami sebe, abychom dozráli, dorostli a nakonec přerostli sami
sebe“, řekl Emil V. Frankl (cit. dle Mareš, 2008, s. 568).
V tomto
kontextu lze kromě věhlasné Fraklovy životní zkušenosti připomenout inspirující
příběh Londonova (1984) Darrela Standinga,
nespravedlivě odsouzeného za vraždu, který dokázal v mysli
„cestovat po hvězdách“ a oprostit se od beznadějné a skličující reality
fyzického života v samovazbě.
Blatný (2007) v závěru své studie indikuje, že v life span
perspektivě neleží podstata vývoje člověka v jeho konzistenci, ale
v jeho koherenci. Tato koherence je výsledkem procesu, kterým rané
zkušenosti formují šablony pro pozdější interpretace životních zkušeností, a
kterým časně vyvinuté aspekty osobnosti mohou ovlivňovat to, jak si lidé budou
vybírat a měnit svá sociální prostředí. Tento
závěr lze interpretovat jako vystižení významných faktorů ovlivňujících
konstituci hodnotových systémů a jejich uplatnění v životním vývoji
člověka.
Výzkumy Dienera, Suha a Oishiho (cit. dle Schusterová, 2007) naznačují,
že spokojenost se životem, jako součást subjektivní pohody, reflektuje
naplňování hodnot a cílů jedince a podílí se na jeho hledání smyslu života. Schusterová
(2008) rozděluje hodnoty na individuální (personal) a sociální (social,
cultural values).
Schwartz své hodnotové typy
definoval, např. moc jako sociální status, prestiž, kontrolu nebo dominanci nad
lidmi a zdroji. Reprezentanty této hodnoty jsou např. sociální moc, autorita a
bohatství (Schusterová, 2008).
Uvěznění a výkon trestu se svými korektivními a socializačními vlivy
působí na každého jedince jinak, byť dnes je u nás již prvořadým účelem náprava
chování a ne pomsta společnosti za vykonaný skutek, názor nebo příslušnost.
Existují ovšem případy takových trestných činů, kde již nelze očekávat nápravu
chování pobytem za mřížemi a jeho účelem pak bývá pouze izolace společensky
nebezpečného jedince, zpravidla na mnoho let.
„Dochází ke ztrátě svobody,
některých lidských práv, dosavadního postavení, společenských styků, osobních a
sexuálních vztahů, a zvláště, jde-li o osobu mající rodinu, o přetržení
rodinných vztahů“ (Fischer, Raboch & Zukov, 2008, s.388). Prostředí, kde se musejí vězňové
adaptovat, přináší zcela nová, od pravidel většinové společnosti odlišná
pravidla chování. Průběh výkonu trestu je spojen s procesem prizonizace, při němž dochází ke změnám
v preferenci potřeb a hodnot. Zkušenosti naznačují, že tyto nové preference
bývají mnohdy přijímány ve smyslu identifikace s kriminálním chováním.
Taková adaptace znamená přijetí subkulturních norem a pravidel, značně
odlišných od sociálně žádoucích a přijatelných norem a pravidel (Fischer et
al., 2008).
V psychologii rozlišujeme řadu obranných mechanizmů, kterými
jedinci kompenzují intrapersonální konflikty, tenze, ale i nevědomé a
nevyřešené problémy. Síla prožitku odsouzení a uvěznění s sebou tedy
přináší nutnost nějak novou situaci zpracovat, nějak se na ni adaptovat
s cílem prolomení konfliktu hodnot a znovunalezení vnitřní jistoty a
pohody.
Jedinec v reakci na uvěznění však zpravidla reaguje formou
agresivních nebo únikových obranných mechanizmů, kdy při neúspěchu jejich
očekávaného účinku může dle Raineho (cit. dle Fischer et al., 2008)
docházet k rozvoji řady psychických poruch a poruch chování. Karabec a
Blatníková (cit. dle Fischer et al., 2008) doplňují psychologické hledisko prizonizace z hlediska dvou
aspektů: institucionalizace spojené
se ztrátou aktivity a iniciativy a ideologizace
spojené s identifikací s kriminální subkulturou, projevující se
v racionalizaci přijetím jejích pravidel, hodnot a postojů.
Mareš (2008)
spojuje uvěznění mimo jiné s traumatem a posttraumatickým rozvojem, vedoucím ke změně dosavadního
hodnotového schematu. Tento rozvoj zahrnuje pozitivní změny, které se u jedince
objevují poté, co se vyrovnal s traumatickou událostí. Podle Tadeshiho a
Calhouna (cit. dle Mareš, 2008) po prožitku traumatu, přícházejí výzvy jako
zvládání emočního distresu, životní příběh jedince a jeho základní hodnoty,
přesvědčení a cíle. Někteří jedinci sebezpytují takové myšlenky psaním,
vyprávěním anebo např. modlením. Jiní jedinci svůj emoční distres vůlí
redukují, vtíravé myšlenky dokáží zvládnout, potlačit a pokud mají dostatečnou
sociální oporu, např. v modelech pro jiná životní schémata, nalézají nové
cíle a hledají jiná řešení. V těchto případech je důležité, aby sociální
opora neustávala a bylo těmto jedincům umožněno opětovné promýšlení (ruminace),
které je mnohem důkladnější a vede zpravidla ke změně navyklých životních
schémat a vytváření nového životního
příběhu. Takovýto posttraumatický
rozvoj opět může vést k moudrosti a nadhledu, není to však pravidlem.
Tyto poznatky můžeme aplikovat např. při rozlišování na jedince, které
výkon trestu „napravil“, kteří své dosavadní cíle zásadně přehodnotili, a kteří
si do života tuto zkušenost odnesli jako ponaučení a výstrahu, aby trestný čin
již nezopakovali, a na jedince, kteří podlehli prizonizaci se všemi riziky recidivy.
Fischer et al. (2008) ve své studii z věznice v Horním
Slavkově vyjmenovává základní strukturu potřeb uvězněných osob, zjišťovanou
metodou obsahové analýzy asociací jako reakcí při doplňování nedokončených vět.
Jednotkou analýzy obsahu byl výskyt a frekvence sdělených potřeb, pro
klasifikaci posloužil Maslowovův hierarchický model (Nakonečný, cit. dle
Fischer et al., 2008). Příkladem reflexí jednotlivých potřeb, dle Fišera et al.
(2008, tamtéž) mohou být fyziologické potřeby (žízeň, pivo,
myšlenky na sex, budím se v noci, nemohu spát, jsem nervózní, jsem
nemocný,…), potřeby bezpečí a jistoty
(co mě čeká venku, v noci mám strach, cítím nejistotu,…), potřeby sounáležitosti a lásky (těším se
na přítelkyni, manželku, děti, chci být s rodinou, s kamarády,…), potřeby uznání a seberealizace (chtěl
bych dělat profesi, rád bych uživil rodinu,…).
Prizonizační znaky se projevily
po analýze obsahu sdělení: institucionalizace
(na nic nemyslím, na nic nepřicházím, o budoucnosti nepřemýšlím, jsem
spokojený, jsem snílek,…), ideologizace
(pomstím se za nespravedlivý trest, příště budu chytřejší, nedostanou mě,
lituji, že žiju v této zemi, rád bych soudil,…), racionalizace versus vina a lítost (rád bych byl dobrý, ale už to
nejde, chtěl bych vše napravit, při vzpomínce na minulost se mi dělá špatně,
mám na sebe vztek, …).
V popisované studii Fischera et al. (2008) byla hodnotová orientace
zjišťována metodou párového srovnání jednotlivých hodnot, které byly rozděleny
do materiálních, sociálních, seberalizačních a morálních kategorií. Významnější
rozdíl v preferencích hodnot bylo možné vysledovat u prvovězněných, kteří na
rozdíl od vícevězněných vykazovali vyšší preferenci v oblasti
seberealizace.
Zjištění lze interpretovat jako jev svědčící o institucionální
složce prizonizace, která je spojena
se ztrátou aktivity, zájmů i schopností se společensky prosazovat. Co se týká
materiálních hodnot, výzkumem byly zjištěny vyšší preference u vězněných
mladších 26 let, což lze přičíst vlivu a působení mediální normy, reklamy a
zřejmě i jejich stylu života. Při zjišťování rozdílu preferencí mezi svobodnými
a ženatými byl potvrzen předpoklad, že svobodní se statisticky výrazně
orientují na materiální hodnoty, kdežto ženatí významně preferovali hodnoty
morální (lze pochopit, že toto zjištění ve vězeňském prostředí se poněkud liší
od závěrů civilní studie Kačmarové (2007), která pozitivní vztah mezi
manželským stavem a celkovou životní spokojeností nenalezla).
Jako velmi významné ovšem považují autoři vězeňské studie zjištění
odlišnosti v preferenci potřeb sounáležitosti a lásky. Tyto potřeby jsou
významně silněji manifestovány jedinci, kteří toto zázemí mají. Znaky svědčící
o prizonizaci u osob bez funkčního
zázemí, a naopak projevy viny a lítostí nad spáchanými delikty u osob
s funkčním zázemím jsou důležitým faktorem v možnostech
psychologických a etopedických aktivit a ovlivňování delikventních osob (Fischer,
2008).
Závěry zmiňované vězeňské studie a závěry, ke kterým dochází Schwartz ve
svých dimenzích kulturních hodnotových systémů, koncipovaných jako protikladné
působení rovnosti (egalitarianism) a hierarchie (hierarchy) (cit. dle
Schusterová, 2008), lze shrnout jako určitý společenský apel. Tento apel
vystihuje Schusterová důrazem na snahu o překonání sobeckých zájmů a na
chování, které je všeobecně prospěšné, kooperativní a zaměřené na blaho
ostatních (tamtéž). Hnilica (2007, s.457) tuto myšlenku z poněkud jiného
úhlu doplňuje:
Postupné
snižování významu individualistických hodnot a zvyšování významu
kolektivistických hodnot tak může napomáhat nejen k vyšší integraci
jedince a společnosti, ale rovněž k dosažení vyšší úrovně osobní
integrace, k redukci vnitřních konfliktů hodnot a ke sledování stále
nižšího počtu vzájemně se vylučujících cílů.
Konflikt hodnot je ovšem dle
Schwartze (cit dle Schusterová, 2007) univerzálním atributem každého
hodnotového systému, protože ve všech jsou hodnoty, které se vzájemně
vylučují.
Literatura:
Blatný, M. (2007). On Personality Stability and Change:
Main Results of Brno Longitudinal Study on Life-Span Development. Československá Psychologie, 51, 37-49. Academic
Research Library. Retrieved April 24, 2009, from ProQuest Database http://proquest.umi.com/pqdweb?sid=1&RQT=511&TS=1240738888&clientId=45397&firstIndex=10
Fischer, S., Raboch, J., & Zukov, I. (2008). Analýza
struktury hodnot a potřeb odsouzených v průběhu uvěznění. Československá Psychologie, 52, 4, 388-396.
Academic Research Library. Retrieved April
26, 2009, from ProQuest Database
http://proquest.umi.com/pqdweb?sid=1&RQT=511&TS=1240738888&clientId=45397&firstIndex=10
Hnilica, K. (2007). Vývoj a změny hodnot
v dospělosti. Československa
Psychologie, 51, 5, 437-463. Academic Research Library. Retrieved April 24, 2009, from ProQuest Database http://proquest.umi.com/pqdweb?sid=1&RQT=511&TS=1240738888&clientId=45397&firstIndex=10
Hnilica, K. (2006). Vlivy socioekonomického statusu a
přírodní katastrofy na zdraví a spokojenost se životem. Československá Psychologie, 50, 1, 16-35. Academic Research Library.
Retrieved April 26, 2009, from ProQuest Database
http://proquest.umi.com/pqdweb?sid=1&RQT=511&TS=1240741075&clientId=45397&firstIndex=100
Kačmarová, M. (2007). Osobnost, manželský stav a
subjektívna pohoda seniorov. Československá
Psychologie, 51, 5, 530-541. Academic Research Library. Retrieved April 25,
2009, from ProQuest Database http://proquest.umi.com/pqdweb?TS=1240750660&clientId=45397&RQT=305&SSM=OFF&querySyntax=PQ&searchInterface=1&VName=PQD&pmid=72396&SQ=Kacmarova&date=ALL&onDate=&beforeDate=&afterDate=&fromDate=&toDate=&FT=1
London, J. (1984). Tulák
po hvězdách. Praha: Svoboda
Mareš, M. (2008). Posttraumatický rozvoj: Nové pohledy,
nové teorie a modely. Československá
Psychologie, 52, 6, 567-583. Academic Research Library.
Retrieved April 25, 2009, from ProQuest Database
http://proquest.umi.com/pqdweb?sid=1&RQT=511&TS=1240738888&clientId=45397&firstIndex=10
Schusterová, N. (2007). Vzťah hodnot, cieľov a
subjektivnej pohody. Československá
Psychologie, 51, 1, 48-57. Academic Research Library. Retrieved April 26, 2009,
from ProQuest Database
http://proquest.umi.com/pqdweb?sid=1&RQT=511&TS=1240740533&clientId=45397&firstIndex=70
Schusterová, N. (2008). Konštrukt „Hodnota“
v psychologickom ponímaní. Československá
Psychologie, 52, 3, 265-275. Academic Research Library. Retrieved April 26,
2009, from ProQuest Database
http://proquest.umi.com/pqdweb?sid=1&RQT=511&TS=1240738931&clientId=45397&firstIndex=20
Žádné komentáře:
Okomentovat