Je
dobrým zvykem naší společnosti chránit a podporovat slabší a potřebné. Tak by
tomu mělo být i v méně rozvinutých společnostech, např. tzv. třetího světa. Myslím si také, že každá společnost potřebuje
špičkové vědce, lékaře, učitele, právníky, architekty, manažery, politiky, literáty
nebo filozofy, na jejichž úspěchy může být před světem právem hrdá. Je to
fenomén úspěchu, který se jako nová modla v našich zemích trvale zabydlel. Lidé
jako Dale Carnegie, Stephen R. Covey, Phil Laut nebo Napoleon Hill ovlivnili svými
bestselery vztah k úspěchu miliónů lidí na celém světě, ČR nevyjímaje. Ještě v
osmdesátých letech byl vzdělávací systém v USA brán jako nejlepší cesta k
úspěchu. "Americký sen" byl personifikován schopností zajistit si
životní potřeby i luxus skrze úsilí věnované vzdělání do určitého stupně, které
je pak využito jako klíč k otevření dveří, zamčených pro jedince bez vzdělání (Dunn,
R., Griggs, S.A. & Price G.E., 1993). Kladením rovnítka mezi školní
úspěšnost a úspěšnost v životě, bychom se ovšem mohli dostat na velmi tenký
led. Jiný případ představuje školní neúspěšnost u nadaných a možnosti odhalení
jejich skrytého potenciálu.
Přestože je školní neúspěšnost - podvýkon
(underachievement) nadaných žáků a studentů v zahraničí zkoumána již od 40. let
20. století, u nás, v prostředí výzkumné a aplikované psychologie, jde o
poměrně novou otázku. Podle americké Národní komise pro kvalitu vzdělávání je v
USA až 50% nadaných studentů, kteří nedosahují odpovídajících akademických
výsledků (Dvořáková, Portešová, Budínová
& Tyrlík, 2006). Domnívám
se, že toto téma si zaslouží větší pozornost i v našem prostředí. Podle
Dvořákové et al. (2006) se odborná literatura na téma nadaných, ale školsky
neprospívajících žáků, odvolává na Termanovu a Odenovu longitudinální studii
rozumově nadaných dětí a dospívajících. Podle
ní podvýkonní žáci nepodávají odpovídající školní výkon vlivem nedostatečné
motivace, zvýšené frustrace, narušených rodinných vztahů, zdraví nebo osobnostních
charakteristik. „Praktiční psychologové v USA, osloveni Národním výzkumným
centrem pro nadané a talentované, označili dokonce problém podvýkonu nadaných
dětí a studentů za hlavní a nejdůležitější vědecký problém v této oblasti"
(Renzulli, Reid &
Gubbins, cit. dle Dvořáková et al., 2006, s. 522).
Studie Dvořákové et al. (2006), která je v našem vědeckém prostředí
ojedinělá svým rozborem osobnostních a zájmových charakteristik rozumově
nadaných, ale školsky podvýkonných žáků, poukazuje pro potřebu jejich identifikace
na důležitost rozporu mezi (a) kognitivními schopnostmi a školním výkonem, (b)
školními znalostmi a speciálními znalostmi z mimoškolních aktivit, (c) školním
výkonem a zájmy a (d) hodnocením výkonu dítěte rodiči a učiteli. Jako možné
příčiny školního podvýkonu nadaných žáků cituje Spevaka a Karinchovou (cit dle
Dvořáková et al., 2006), kteří uvádějí empiricky ověřená zjištění, a to zejména
naučené vzorce chování ve škole i mimo ni. Jako možné determinanty vývoje
jedince např. k naučené bezmocnosti, coby strategii zvládání narušených vztahů,
označuje Butler-Porová
(cit. dle Dvořáková et al., 2006) (a) rodinu, (b) školu a (c) jedincovo
sebepojetí. Z vlastní zkušenosti k etiologii vzniku podobného problému uvedu
příklad nadaného spolužáka z gymnázia, který byl přítomen smrtelné nehodě svého
otce. Obrat k horšímu v jeho přístupu ke školním povinnostem po traumatizující
události vedl postupně k chronické změně chování, dramatickému zhoršení
prospěchu, až ke stavu, který z dnešního pohledu připomínal naučenou
bezmocnost. Tehdy neřešený problém se podepisuje na životní situaci tohoto
člověka dodnes.
Situace podpory nadaných žáků v ČR se až v
poslední době, s ohledem na poměrně krátkou historii vědeckého zájmu o danou
problematiku, začíná postupně zlepšovat. Na jaře 2009 schválilo MŠMT Koncepci
péče o mimořádně nadané děti a žáky pro období 2009 - 2013. Národní ústav odborného vzdělávání nabízí
seznam institucí, na které je možné se obrátit v případě potřeby metodické pomoci
v péči o nadané. Jmenujme Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR,
Výzkumný ústav pedagogický v Praze, Národní institut dalšího vzdělávání
(oddělení Talentcentrum), Národní institut dětí a mládeže, Sdružení na podporu
talentované mládeže České republiky, os., Společnost pro talent a nadání - člena
mezinárodní společnosti ECHA a neopomenutelné Centrum rozvoje nadaných dětí
při FSS MUNI (Národní ústav odborného vzdělávání, 2009).
Závěr:
Jako klíčové pro pomoc nadaným žákům a
studentům vykazujícím podvýkon vnímám společně s autory sborníku dva koncepty:
(1) učební
styly - pochopení, že různí jedinci zvládají složitější situace nebo dovednosti
různě a
(2) vícerozměrnost nadání - poznání, že jedinci
mohou vyjádřit své nadání různými způsoby a na různých úrovních. Mimo
to je důležité vnímat jedinečný vliv kultury na sociální a intelektový vývoj
jedince obecně, a její partikulární vliv na nadání a učební styly (Milgram, R.
M., Dunn, R. &
Price, G. E., 1993). Jednoznačně tedy vyplývá potřeba individuálního přístupu
ruku v ruce s profesionálním posouzením a identifikací nadaných jedinců.
V
ČR dnes existuje právní úprava, která nadprůměrné děti definuje vyhláškou
73/2005 Sb., §12. Ke vzdělávání žáků mimořádně nadaných, uvádí:
Mimořádně
nadaným žákem se pro účely této vyhlášky rozumí jedinec, jehož rozložení
schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu
činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých
a sociálních dovednostech. Zjišťování mimořádných nadání žáka provádí školské poradenské
zařízení (Peštová & Šamalík,
2006).
V této oblasti, snad více než jinde, platí známé - co se živí, to roste, co se neživí, to umírá.
Literatura:
Dunn,
R., Griggs, S.A. & Price
G.E. (1993). The Learning Styles of
Gifted
Adolescents in the United States. In Milgram, R. M., Dunn, R. & Price, G. E. (Eds.), Teaching and Counseling Gifted and Talented Adolescents: An International Learning Style Perspective. (s.119 - 136). Westport, Connecticut, London: Praeger Publishers.
Adolescents in the United States. In Milgram, R. M., Dunn, R. & Price, G. E. (Eds.), Teaching and Counseling Gifted and Talented Adolescents: An International Learning Style Perspective. (s.119 - 136). Westport, Connecticut, London: Praeger Publishers.
Dvořáková, J., Portešová, Š., Budínová, L. & Tyrlík, M. (2006).
Osobnostní a zájmové charakteristiky rozumově nadaných školsky podvýkonných
žáků. Československá Psychologie, 50, 6, 522-532.
Research Library. Retrieved October
20, 2009, from: ProQuest Database
http://proquest.umi.com/pqdweb?RQT=318&TS=1235382885&clientId=45397&VType=PQD&VName=PQD&VInst=PROD&pmid=72396&PageNum=1.
Instituce,
na které je možné se obrátit. Národní
ústav odborného vzdělávání. Retrieved October 20, 2009, from: http://www.nuov.cz/instituce-na-ktere-je-mozne-se-obratit.
Milgram,
R. M., Dunn, R. &
Price, G. E. (Eds.). (1993). Teaching and Counseling Gifted and Talented
Adolescents: An International Learning Style Perspective. Westport, Connecticut
London: Praeger Publishers.
London: Praeger Publishers.
Peštová, I.,
Šamalík, M. (2006). Poradenská
psychologie pro děti a mládež. Praha: Grada.